Letouni (Chiroptera) jsou řád savců, s více než 1 300 popsanými druhy jde o druhý nejpočetnější savčí řád hned po hlodavcích. Letouni jsou společně s ptáky jedinými žijícími obratlovci schopnými aktivního letu a jejich studiu se věnuje chiropterologie. Tradičně se dělili do podřádů kaloňů (Megachiroptera) a netopýrů (Microchiroptera), ukázalo se však, že se kaloni evolučně odvětvují přímo v rámci netopýrů. Tato zjištění jsou zohledněna novějším systémem založeným na podřádech Yinpterochiroptera a Yangochiroptera, kdy první jmenovaný zahrnuje kaloně a vrápencovce a druhý netopýrovce, vampýrovce a pochvorepovce.
Křídla letounů vznikla přetvořením paží, předloktí, záprstí a prstů, přičemž podél těla se táhne létací blána nazvaná patagium. Let se pojí i s četnými fyziologickými adaptacemi, jako je extrémně výkonný dýchací a oběhový systém. Vzhledem k typicky noční aktivitě jim, až na většinu kaloňů, orientaci v prostoru umožňuje echolokace. Uši bývají výrazné, u netopýrů vybavené záklopkou zvanou tragus. Zadní končetiny mají oproti ostatním savcům zakloubeny opačně a mohou se za ně zavěsit hlavou dolů. Na svou velikost bývají dlouhověcí a rodí většinou jenom jedno mládě na vrh.
Letouni se ve fosilním záznamu náhle objevují na začátku eocénu a dnes se vyskytují takřka celosvětově. Rozmanitost potravních strategií je největší mezi všemi řády savců: většina druhů je sice hmyzožravá, ale kaloni či mnozí listonosi se živí plody či nektarem, někteří netopýři jsou draví a američtí upíři se dokonce živí krví. Objevuje se trend ke kolonialitě a zvláště u letounů mírného pásma dochází k oddělení pohlaví během roku._III.jpg)
